„Potřeboval bych pár údajů o vaší kartě“
Velmi aktuální jsou podvodné telefonáty (vishing). Tedy situace, kdy vám někdo jménem banky nebo jiné společnosti zavolá a snaží se z vás vylákat přístupové údaje k internetovému bankovnictví včetně hesel, citlivá data vaší platební karty i s CVV kódem a poté ještě potvrzení platby. Tyto informace ovšem nikdy nikomu nesdělujte.
Podobné žádosti pak nemusí přicházet jen telefonicky, ale můžou chodit i e-mailem, skrz sociální sítě nebo SMS zprávy. Mohou se vydávat třeba za falešného bankéře, který chce zachránit vaše peníze, nebo úřad, který se vám snaží vrátit přeplatky na daních. Vždy budí dojem, že je posílá důvěryhodná instituce, ovšem ani v těchto případech žádné údaje rozhodně nesdělujte. Stali byste se obětí phishingu.
Pokud po vás někdo chce citlivá data k platební kartě nebo vašemu bankovnímu účtu, vždy zbystřete. Tyto údaje by po vás totiž banka ani jiné instituce nikdy chtít neměly. Za žádných okolností je proto nikomu nesdělujte.
Jak platit bezpečně kartou na internetu, se dočtete v samostatném článku.
„Haló, tady technická podpora“
V posledních letech se s nástupem moderních technologií rozšířil i další typ podvodu, kdy vás nepoctivý hacker požádá o umožnění vzdáleného přístupu do vašeho počítače. Tito lidé pro navození důvěry většinou předstírají, že jsou technická podpora velkých technologických společností, bank nebo investičních společností, a obvykle s vámi potřebují správně nastavit například novou funkci.
Jakmile jim však jednou vzdálený přístup umožníte – ať už do celého počítače, nebo jen do konkrétního uživatelského účtu –, dostanou se ke všem vašim datům, a tím nad nimi získají kontrolu. A tomu se samozřejmě chcete vyhnout.
Vzdálený přístup nedávejte nikdy nikomu. A už vůbec ne po telefonu.
„Mám zájem o vaše zboží, pošlu vám odkaz na dopravu“
Prodáváte zboží prostřednictvím internetového bazaru? Pak si dejte pozor na jedince, kteří mají okamžitý zájem a za účelem koupě vám pošlou odkaz, po jehož rozkliknutí si můžete za poplatek objednat dopravu. Nebo si naopak o peníze na dopravu zažádat.
Webové stránky se budou v tomto případě tváří, jako že patří známým přepravním společnostem, ale opak je pravdou. Buď po vás budou požadovat přímo platbu, nebo vyplnění údajů do internetového bankovnictví. Tím však může dojít ke zneužití vašeho účtu.
Při online prodeji bazarového zboží se vždy držte následující zásady: když vám někdo chce poslat peníze, stačí mu znát číslo vašeho účtu. Nic víc.
„Zablokovali jsme vám soubory v počítači“
Taková zpráva většinou přijde e-mailem s dovětkem, že vám soubory odblokují až ve chvíli, kdy od vás dostanou peníze v korunách, dolarech nebo třeba formou bitcoinu. Tyto útoky jsou přitom stále sofistikovanější a cílí na citlivá místa. Například zmiňují, že mají informace o využívání seznamek, sledování pornografie nebo další důvěrné informace. Chodí však obvykle z podezřele vypadajících e-mailových adres a jde o takzvaný ransomware.
Útočníkům ale rozhodně nic neplaťte. Jde o typ podvodu, který útočí na velké množství lidí v naději, že se někdo chytí. V naprosté většině případů totiž vůbec žádná data zablokovaná mít nebudete a podvodníci to na vás jen zkouší.
Další taktikou, jak se úspěšně před ransomwarem bránit, je používání antivirového programu a pravidelné zálohování souborů – citlivé údaje přitom ideálně držte na externích zařízeních mimo váš počítač. Pokud si totiž data budete aktivně chránit, vydírání na vás nezabere.
Chcete být na internetu v bezpečí? Pomůžeme vám mít otevřené oči a řídit se několika zásadami. Ty vám představí naše bezpečnostní desatero.
„Stačí párkrát přeposlat platbu a zbohatnete“
Kdo by nechtěl rychle a bez námahy zbohatnout? Pokud vám ale někdo nabízí přivýdělek pouhým přeposíláním financí či pronajímáním vašeho účtu, něco tu nehraje. Čím vyšší má být snadný výdělek, tím vyšší bude i riziko. A v tomto případě jde především o riziko podílení se na „praní špinavých peněz“.
Člověku nastrčenému k páchání trestné činnosti se říká bílý kůň. A ačkoli dotyčnému přijde, že na pouhém přeposílání peněz nemůže být nic špatného, tak je tomu přesně naopak. Za spoluúčast na zločinech, byť nevědomou, totiž hrozí vysoké právní postihy.
„Poprosil bych účtárnu o proplacení“
Méně častý, ale také velmi nebezpečný podvod má v podstatě podobný charakter jako phishing. Místo bankéře si však podvodník na internetu vyhlédne několik firem a zjistí si, kdo je manažer a kdo účetní, popřípadě kdo má na starosti placení faktur (to vše lze na internetu dohledat). A potom v roli manažera odešle účetní vybrané firmy e-mail. Když ta klikne na odkaz v e-mailu, firemní finance se ocitnou v ohrožení.
Tento druh podvodu, kdy se útočník vydává za nadřízeného, se nazývá CEO fraud. Lze mu však předejít tím, že nikomu nebudete dávat údaje o svém účtu nebo že se budete mít před nebezpečnými e-maily na pozoru.
Co byste si z článku měli odnést?
- Když už se něco stane, nepropadejte panice a obraťte se na policii. Oddělení pro boj s kyberkriminalitou vám poradí, jak postupovat.
- Hodit se vám bude i pojištění. Pokud se vám něco stane, zavoláte pojišťovně, která vám poradí, jak postupovat a pomůže vám řešit i vzniklé ztráty.
- Nikdy neposkytujte citlivá data své platební karty či přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví. Nikomu!
- Mějte se na pozoru před nevyžádanými zprávami, které po vás chtějí provést platbu. Vždy si zkontrolujte, od koho přicházejí, a na internetu se podívejte na oficiální web instituce.
- Nedávejte nikomu vzdálený přístup ke svému počítači, ani když se dotyčný tváří jako technická podpora služeb, které využíváte.
- Nenechte se vydírat a v případě kybernetického útoku kontaktujte policii.
- Nepřijímejte nabídky práce s přívlastkem „snadný výdělek“. Nikomu nepronajímejte svůj účet a nesdílejte přístupové údaje k Bank iD ani hesla.
Chcete vědět, jak zdravé jsou vaše finance?
Vyplňte krátký test, který vám odhalí silné i slabé stránky vašich financí.