Syndrom vyhoření je nemoc, o které se hodně mluví, ale málo ví. Někdo dokonce pochybuje, zda to vůbec nemoc je. Světová zdravotnická organizace ho ale mezi choroby zařadila už v roce 2019.

Americký psycholog Herbert Freudenberg příznaky popsal už v roce 1974. Při práci s lidmi v centru pro drogově závislé sledoval, jak na ně působí neustálý příval práce. Nejdříve říkali, že pracovní nápor nejde zvládnout, potom pociťovali odpor k práci, nakonec upadli do apatie. Tu psycholog pojmenoval „burnout“ neboli vyhoření.

Za syndromem vyhoření je chronický stres

Vyhoření je stav fyzického, emocionálního a mentálního vyčerpání způsobený dlouhodobým napětím. Na rozdíl od úzkosti, deprese či duševních poruch by měl syndrom vyhoření souviset zejména s přetížením v práci, u mladší generace může souviset i se školou. 

Dávat pozor by si měli hlavně lidé potýkající se se zvýšenou mírou pracovního stresu. Ti často ignorují fakt, že pracují dlouhé hodiny, přebírají na sebe těžké úkoly a snaží se podávat vynikající výkony. 

Vyčerpání se nejčastěji objevuje v profesích pracujících s lidmi, kde je složité zachovat si od práce emocionální odstup. Setkávají se s ním policisté, lékaři, zdravotní sestry, hasiči, psychologové i učitelé. Týká se i zaměstnanců velkých firem a manažerů na vyšších pozicích. Není výjimkou, že vyhoření postihne děti na školách a rodiče, kteří jsou doma s malými dětmi.

V souvislosti s vyhořením může člověk přijít i o práci, protože jeho pracovní výkon výrazně klesne. Jak si v této situaci zachovat finanční zdraví?

Zdravotní následky syndromu vyhoření

Ne každý pocit přepracovanosti znamená, že člověk pracovně vyhořel. Nepříjemné stavy ale není dobré ignorovat. Syndrom může přinést i vážné zdravotní následky. Není výjimkou, že se projeví poruchami imunity, cukrovkou nebo infarktem. 

Vyhoření má také dopad na psychické zdraví. Když lidé příznaky ignorují, mohou se dostat do stadia, kdy nejsou schopni vykonávat svoji práci. 

Problém je s uznáním pracovní neschopnosti. Syndrom sice patří do mezinárodní klasifikace nemocí a psychiatr by měl být schopen na základě diagnózy vystavit neschopenku. Ale v praxi to tak snadné není a neschopenka se může vystavit na stav vyčerpání. 

Syndrom vyhoření ničí také vztahy. Lidé, kteří jsou dlouhodobě vyčerpaní z práce, očekávají více od partnera, příbuzných či přátel. Sami přitom často nechtějí komunikovat s okolím, nestojí o společné aktivity a ztrácejí radost ze života. 

Kdy už byste měli navštívit lékaře?

Vyhoření nenastane náhle. Neprobudíte se a nezjistíte, že máte syndrom vyhoření. Naopak přichází pomalu a mnohdy je těžké ho rozpoznat. Je důležité sledovat tělo a mysl, které nám často dávají signály.

Varovným znamením, kdy byste měli vyhledat lékařskou pomoc, jsou hlavně delší dobu přetrvávající úzkosti, hluboké deprese, pocit, že jste zbyteční, ztráta chuti do života, apatie a podobně. 

Ještě vhodnější je navštívit doktora v okamžiku, kdy zpozorujete, že s vámi něco není v pořádku. Čím dříve potíže odhalíte, tím lépe a rychleji je můžete vyřešit. Vyhoření se může léčit měsíce až roky. A někteří lidé nejsou následně schopní se vrátit do práce na celých 40 hodin týdně.

Obraťte se na odborníky, pokud se u vás objevuje:

• chronická únava a málo energie,

• nespavost (čím jste vyčerpanější, tím více vás může nespavost trápit),

• problémy s udržením pozornosti a se zapomínáním,

• zdravotní problémy jako bolest na hrudi, dušnost, závratě, zažívací potíže, mdloby, bolesti hlavy, větší náchylnost k nemoci,

• ztráta chuti k jídlu,

• úzkostné stavy (nejdříve skleslost a otupělost, později deprese, apatie a beznaděj),

• zlost a podrážděnost.

Nejdůležitější je prevence

Ideálním způsobem, jak se s vyhořením vyrovnat, je jeho nástupu předcházet. Podívejte se, co můžete následně udělat, jestliže už u sebe mírné vyčerpání z práce cítíte.

1. Svěřte se rodině. 

2. Uberte na pracovní zátěži.

3. Proberte to s šéfem. 

4. Naučte se říkat ne.

5. Vezměte si dovolenou a dejte si od práce pauzu úplně.

6. Začněte s meditacemi nebo jiným koníčkem, kde se odreagujete a vypnete hlavu.

7. Najděte si klidné místo daleko od televize, telefonu a internetu.

8. Zaměřte se na kvalitní jídlo, vyhněte se alkoholu a fast foodu.

9. Vyhledejte psychologa nebo terapeuta, pokud už to zašlo daleko. 

Mnozí pracovníci, zejména manažeři, neumějí odpočívat. K zastižení jsou i po večerech a během dovolené. A když už se v některé fázi vyhoření nacházejí nebo se k němu pomalu blíží, místo odpočinku ještě zvýší tlak na výkon.

Jaký může mít vyčerpání vliv na vaše finance?

Průběh syndromu vyhoření se může velmi nepříjemně promítnout i do vaší finanční situace. Podívejte se, jaké potíže vám může přinést.

• Pokles výkonu v práci
  Klesající produktivita může být problémem hlavně pro živnostníky, kteří se poté mohou potýkat s poklesem poptávky. U zaměstnanců pokles výkonu může vyústit v nižší hodnocení ze strany nadřízených – což může mít dopad na případné bonusy nebo povýšení. 

• Ztráta pracovního místa 
  Někdy lidé nejsou schopni ve své práci pokračovat. Není výjimkou, že vyhořelí lidé o svou práci přijdou. Pokud svou situaci neřeší, jen těžko si najdou nové zaměstnání.

• Zvýšené náklady na zdravotní péči
  I s uznanou pracovní neschopností je léčba velmi individuální a může znamenat značné finanční náklady. Zdravotní pojišťovny ji jako samostatný úkon neproplácejí, maximálně přispívají na psychoterapii. Psychoterapeutů je ale málo a ne všichni s pojišťovnami spolupracují. Mnozí lidé si tak musí péči zaplatit sami.

• Snížená schopnost nakládat s penězi
  Vyčerpaní a apatičtí lidé mohou mít problémy se soustředěním a rozhodováním. To může negativně ovlivnit jejich schopnost řešit finanční záležitosti, splácet půjčky a složenky, plánovat a investovat peníze efektivně.

• Nákupy pod vlivem emocí
  Vystresovaní lidé se mohou uchylovat k impulzivním nákupům. To může vést ke zvýšeným výdajům a snížené finanční stabilitě.

Co si z článku odnést:

• Za vyhořením stojí dlouhodobý stres.

• Může se týkat jak pracujících lidí, tak studentů nebo rodičů s malými dětmi. 

• Syndrom má vliv jak na naše fyzické, tak na duševní zdraví. Stejně tak negativně působí na naše finance.

• I když je syndrom považován za nemoc, je složité získat při vyhoření neschopenku. Zdravotní pojišťovny jej neuznávají, některé přispívají na psychoterapie.

• Nejlepším řešením je prevence.