Pod pojmem první práce si většina lidí představí hlavní pracovní poměr, který vzniká uzavřením pracovní smlouvy. Existují ale i další typy a je dobré vědět, jaký je v nich rozdíl, jaké mají mít náležitosti a co si pohlídat, aby byly platné.
- DPP u jednoho zaměstnavatele – pokud budete mít vyšší příjem, než je 25 % průměrné mzdy (na začátku roku 2024: 10 992 Kč).
- DPP u více zaměstnavatelů – pokud si vyděláte více než 40 % průměrné mzdy (na začátku roku 2024: 17 587 Kč).
Hodí se pro nárazové nebo krátkodobé práce, typicky tedy pro brigády. Celkem můžete na všechny dohody odpracovat maximálně 300 hodin ročně (dříve to bylo 300 hodin u jednoho zaměstnavatele)..
Od roku 2024 existují 2 limity, kdy je nutné platit sociální a zdravotní pojištění:
Je ideální pro dlouhodobější spolupráci. Pracovní činnost je omezená na 20 hodin týdně v průměru za kalendářní rok.
Když bude váš přivýdělek nižší než 4 000 Kč za měsíc, nemusíte platit sociální ani zdravotní pojištění. Pokud byste ale tuto částku přesáhli, budete platit sociální a zdravotní pojištění a zároveň daň z příjmů.
DPČ musí být vystavená písemně, ale nemusí v ní být uvedeno, na jakou dobu se přesně uzavírá. Může se však uzavřít maximálně na 52 týdnů.
Vzniká podpisem pracovní smlouvy a ještě donedávna se tato forma spolupráce označovala jako HPP, tedy hlavní pracovní poměr. Ze zákona vyplývá i výše minimální mzdy. Pro rok 2024 je stanovená na 18 900 Kč za měsíc.
Pracovní smlouva může být uzavřena na dobu určitou (maximálně ale na 3 roky) i neurčitou. Jako zaměstnanci v pracovním poměru se vám bude z výplaty měsíčně strhávat částka na sociální i zdravotní pojištění, daň z příjmů a od roku 2024 také nemocenské pojištění.
Víte, jaký je rozdíl mezi mzdou a platem? Pokud je zaměstnavatel soukromá firma, budete za svou práci pobírat mzdu. Jestliže je ale zaměstnavatel stát, kraj nebo obec, za odvedenou práci vám bude náležet plat.
Detaily z pracovního prostředí, o kterých byste měli v první práci vědět
Začátek i konec pracovní doby stanovuje zaměstnavatel. Zákoník práce ale upřesňuje, že základní délka pracovní doby v jednosměnném provozu je 40 hodin.
V případě vícesměnného provozu se týdenní pracovní doba ze zákona zkracuje. Délka jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Do pracovní doby se nepočítají pauzy na jídlo, kouření nebo na odpočinek.
Pracovní doba přitom může být rozvržená následovně:
- rovnoměrně – stejná délka pracovní doby během celého týdne,
- nerovnoměrně – různá délka v jednotlivé dny pracovního týdne,
- pružně – skládá se ze dvou úseků: základní úsek pracovní doby, kdy zaměstnanec musí být v práci, a volitelný úsek, u něhož si zaměstnanec stanovuje sám, kdy přijde a odejde.
Zákoník práce zkrácený úvazek, poloviční úvazek ani částečný úvazek nezná, skrývá se pod označením kratší pracovní doba.
Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může být sjednaná i kratší pracovní doba, tzv. zkrácený úvazek. Nejvyhledávanější forma je práce na poloviční úvazek, tedy na 20 hodin týdně. Typicky se hodí pro studenty, rodiče malých dětí, lidi v důchodovém věku, osoby s hendikepem apod.
Práce přesčas nařízená – nesmí přesáhnout 8 hodin za týden a 150 hodin za rok (52 týdnů).
Práce přesčas dohodnutá – nesmí přesáhnout 8 hodin týdně v průměru za období 26 týdnů.
- Celková délka dovolené je minimálně 4 týdny v roce.
- Zvlášť obtížná povolání nebo pracovní pozice, které definuje přímo zákon (například v těžebním průmyslu), mají nárok na 5 týdnů dovolené.
- Učitelé a akademičtí pracovníci mají nárok na 8 týdnů dovolené.
- Dovolená se čerpá v hodinách, NE ve dnech, jak tomu bylo kdysi.
- Za dovolenou zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu.
- Ve výjimečných případech se proplácí také nevyčerpaná dovolená (například při skončení pracovního poměru).
- Nejméně jedna část vybírané dovolené by měla trvat alespoň 2 týdny v kuse (kvůli dostatečnému odpočinku zaměstnanců).
Mezi směnami musí mít zaměstnanci nepřetržitý odpočinek alespoň 11 hodin. Zaměstnavatel je zároveň povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby měl zaměstnanec nepřetržitý odpočinek v týdnu minimálně 35 hodin.
Po 6 hodinách nepřetržité práce má zaměstnanec právo na 30minutovou přestávku (na jídlo, odpočinek atp.). Pauzy můžou být rozdělené i do kratších časových úseků, ale nejméně na 15 minut.
Za noční práci se označuje období mezi 22. a 6. hodinou. Noční práce nesmí přesáhnout 8 hodin. A také je dobré vědět, že lidé mladší 18 let mají noční práci zakázanou.
Práce přesčas nesmí být standardem a mladiství zaměstnanci ji mají zakázanou. Pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, rozlišují se dva druhy:
Pracovní pohotovost je doba, kdy je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce, která musí být v případě naléhavé potřeby provedena nad rámec pracovních směn. Je možné ji nařídit jen po vzájemné dohodě.
Nárok na dovolenou za kalendářní rok zaměstnanci vznikne ve chvíli, kdy u jednoho zaměstnavatele vykonává práci celý kalendářní rok.
Když zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele alespoň 4 týdny, náleží mu poměrná část dovolené. Za každý odpracovaný týden (násobek týdenní pracovní doby – například 40 hodin) vzniká nárok na 1/52 z celkové roční dovolené (jelikož má rok 52 týdnů).
Co byste ještě měli vědět o dovolené:
Od roku 2024 mají nárok na dovolenou i lidé pracující na DPP a DPČ, pokud odpracují na dohodu minimálně 28 pracovních dní a zároveň alespoň 80 hodin.
Na dny nepřetržitého odpočinku a státní svátky smí zaměstnavatel práci nařídit jen výjimečně. Například v době inventur nebo pokud je potřeba pokrýt práci za zaměstnance, který se do práce nedostavil.
Pracovní smlouva – jaké má náležitosti a co si ohlídat před jejím podpisem?
První den v práci může být stresující. Bude na vás nejspíš čekat hromada papírů a informací a také spousta nových lidí, proto si pracovní smlouvu nechejte ideálně zaslat předem, abyste si ji mohli prohlédnout v klidu a případně se doptali na nejasnosti.
Pracovní smlouva musí být písemná a podepsaná zaměstnancem i zaměstnavatelem.
Co dalšího pracovní smlouva může obsahovat:
- souhlas se zpracováním osobních údajů,
- délku trvání pracovního poměru,
- zda se zaměstnance týká zkušební doba (běžně 3 měsíce),
- dohoda o mlčenlivosti,
- pravidla pro práci z domova atd.
Svou pozornost ve smlouvě zaměřte na informace ke mzdě/platu – zda má nějakou variabilní složku (například kvartální nebo půlroční bonus, který může být vázaný na splnění určitých úkolů nebo na výsledky společnosti).
Dále se včas informujte, jak společnost přistupuje k přesčasům, co zaměstnancům proplácí, jaké poskytuje finanční i nefinanční benefity apod.
Ve smlouvě kontrolujte i zdánlivé drobnosti jako třeba překlepy. Pohlídejte, zda uvedené údaje sedí s tím, na čem jste se ve firmě domluvili – například zda sedí sjednaná délka pracovního poměru (doba určitá vs. doba neurčitá).
Jak se orientovat v položkách na výplatní pásce?
Kromě výplaty by vám měla pravidelně chodit i výplatní páska (nebo výplatní lístek či výplatnice). Jde o přehled, kolik dostáváte peněz, kde se vám za co strhává apod. Zaměstnavatel vám ji musí vydat automaticky nejpozději v termínu výplaty.
Najdete na ní hned tři druhy mzdy:
- Základní mzda bude kromě výplatnice uvedená i v pracovní smlouvě a není podmíněná hospodářským výsledkem společnosti či jinými bonusy.
- Hrubá mzda je součtem základní mzdy, ale i motivačních složek (například osobní ohodnocení, příplatky, prémie…) a není od ní odečtené sociální a zdravotní pojištění ani daň z příjmů.
- Čistá mzda je to, co dostáváte (nebo budete dostávat) na účet.
Zajímají vás i další položky a zkratky z výplatnice? Přečtěte si o nich. Dozvíte se mimo jiné, proč se vaše čistá mzda může jednorázově zvýšit, když si vezmete dovolenou.
Vyplatí se být zaměstnancem, nebo OSVČ?
Některé firmy lákají na práci na živnostenský list – někdy se říká i na IČO nebo jako OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné). Pro zaměstnavatele může být tato forma spolupráce výhodná, protože nemusí odvádět žádné poplatky státu. Firmy proto při náboru zdůrazňují, že živnostníkům můžou nabídnout vyšší odměnu za práci.
Práce jako OSVČ ale nebude vhodná pro každého a je potřeba si tento krok dobře rozmyslet.
Živnostníci totiž oproti běžným zaměstnancům musí dělat řadu věcí sami, především:
- Musí hlídat a odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
- Každý rok sami vyřizují daňové přiznání – pokud si platí účetní, znamená to i jisté náklady navíc (pokud vstoupí do paušálního režimu daně, daňové přiznání dělat nemusí).
Největší rozdíl pak je, že živnostníky nechrání zákoník práce – nezaručuje výpovědní lhůtu, odstupné či minimální mzdu. Specifické podmínky platí i pro ženy, které pracují jako OSVČ a časem plánují jít na mateřskou a čerpat příspěvek.
Pozor dejte zejména na švarcsystém.
Jde o situaci, kdy pro firmu pracují OSVČ, ale reálně fungují jako zaměstnanci s běžnou pracovní smlouvou. Jsou denně v kanceláři, mají tam své pracovní místo a týká se jich dovolená, ale i přesčasy. Za tento způsob spolupráce hrozí (nejen firmě) vysoké pokuty.