Vytvořte si finanční rezervu: 7 tipů, jak na to

Finanční rezerva vám dodá pocit klidu. Odborníci radí mít rezervu ve výši 3 až 6násobku měsíčních výdajů. Jenže jak si takový polštář vybudovat? V první řadě si spočítejte, jak velkou rezervu budete potřebovat, protože každý z nás má jiné potřeby a platební povinnosti.

Založte si účet

Finanční rezerva slouží pro nenadálé výdaje, z čehož plyne, že je potřeba mít peníze ihned po ruce. Je proto nesmysl dávat je na dlouhodobě „zamčené“ účty, které účtují poplatky za předčasný výběr. Zrovna tak není chytré držet rezervu na běžném provozním účtu, z něhož platíte každodenní výdaje – hrozí, že peníze určené ke spoření bezmyšlenkovitě utratíte. Mnohem rozumnější je zřídit si pro nouzový fond samostatný, oddělený a lépe úročený spořicí účet. Většina bank právě takový nabízí zdarma jako doplněk k běžnému účtu.

Začněte malými kroky

Doporučená výše rezervy se může zdát zpočátku nedosažitelná. Pokud si ale cíl rozdělíte na menší části, už to tak hrozně vypadat nebude. Co si třeba jako první cíl stanovit našetření tří tisíc korun? To je 100 korun za den –⁠ například dvě kávy v kavárně. Když vydržíte nedat si je celý rok, bude z toho 36 tisíc.

TIP: Za jednu doma uvařenou hotovku typu kuře na paprice dáte i s energií zhruba čtyřicet korun. To je dalších minimálně 100 korun denně „doma“ – dva tisíce měsíčně a nějakých 24 tisíc za rok.

Udělejte ze spoření pravidelnou platbu

Snadný způsob, jak spořit důsledně, dlouhodobě a pravidelně, je nastavit si trvalý příkaz z běžného účtu na spořicí. Ideálně na den, kdy vám chodí výplata. Pět, deset procent každý měsíc – a rezerva poroste jaksi „sama od sebe“, aniž byste se o cokoli museli starat. Spořicí účet navíc oproti tomu běžnému vložené finance alespoň o pár procent úročí.
 

Mějte přehled ve výdajích

Řada bank nabízí ve svých chytrých mobilních aplikacích, jimiž ovládáte svůj účet, službu, v níž si můžete vytvořit libovolný počet „přihrádek“ coby měsíční rozpočet na různé kategorie výdajů. Na jídlo, pohonné hmoty, sport a zábavu, děti, služby a podobně. Každou platbu pak můžete přiřadit nebo „čerpat“ z příslušné přihrádky. Neustále tak máte přehled o tom, kolik peněz do konce měsíce můžete utratit třeba za kadeřníka, kino nebo cukrárnu. Když něco zbyde? Šup s tím do rezervy! Naučíte se tak výdaje na jednotlivé potřeby lépe plánovat, sledovat a třeba i postupně snižovat. 

Jak si můžete jednoduše zaznamenávat své výdaje si přečtěte v samostatném článku.

Starejte se o dluhy i rezervu

Pokud máte dluhy, které musíte splácet, vytváření rezervy se může zdát jako utopie. Máte-li dluhy s vysokými úroky (jako je třeba kontokorent), dává smysl umořit v první řadě je. Pokud ale splácíte dluhy s rozumnými sazbami, jako jsou například hypotéky, je ideální pracovat na obou cílech současně, tedy splácet dluhy a zároveň budovat i rezervu.
 

Najděte zbytné věci

Když se zamyslíte nad svými každodenními rutinami, určitě objevíte spoustu maličkostí, na nichž se dá ušetřit. Nejezděte do práce autem a místo toho si pořiďte roční kupon na MHD. Obědváte v restauracích? Za stravenky nakupte jídlo, uvařte si do zásoby a noste si do práce krabičky. Platíte si Spotify a Apple Music najednou? Jednu službu zrušte a dalších pár stokorun měsíčně je v kapse. Klíčem je identifikovat podobné zbytné žrouty peněz, tedy konkrétní výdaje, které lze eliminovat. Funguje to daleko líp než si jen obecně říkat „musím šetřit“. Po čase zjistíte, že podobnými drobnostmi dokážete razantně změnit své hospodaření.

Příklady výpočtu velikosti nouzového fondu si přečtěte v samostatném článku.

Hlavně vydržte

Pokud se vám podařilo popisovanými kroky a opatřeními ušetřit základ rezervy v podobě třeba třiceti tisíc, je důležité nepolevit. Rezervu navyšujte, dokud nebude dostatečně vysoká, aby pokryla vaše celkové výdaje na tři, ale lépe šest měsíců. Jak už jsme psali dříve, klíčem k nouzovému fondu je totiž pravidelnost.