O tom, jak po rozvodu bude probíhat péče o děti, rozhoduje soud. Ten přihlíží k dohodě rodičů, ale zohledňuje přání a zájmy dítěte nebo jeho vztah k rodičům či dalším členům domácnosti.
Jak v nastavení péče o dítě postupovat?
- Podejte návrh na úpravu poměrů nezletilého dítěte na období po rozvodu.
- V dokumentu vždy uveďte požadovanou formu péče a navrhněte výši alimentů.
- Listinu s návrhem si nechte zkontrolovat právníkem či pracovníkem orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Předejdete případným komplikacím.
- Návrh se podává k okresnímu soudu podle místa trvalého bydliště dítěte.
Soud zohledňuje dohodu rodičů, přání dítěte (v závislosti na věku a vyspělosti) i jeho vztahy k oběma rodičům a dalším členům domácnosti.
Nejběžnější formy péče:
Výlučná péče jednoho z rodičů – dítě žije s jedním rodičem, druhý má vymezený styk a platí výživné.
Střídavá péče – dítě střídá rodiče zpravidla po týdnu nebo jiném časovém intervalu. Výživné se může stanovit podle příjmů rodičů a rozsahu péče.
Společná péče – rodiče se dohodnou na rozdělení péče bez pevného rozvrhu, dítě má „dva domovy“. Často není stanoveno výživné, ale náklady nesou oba.
Daňové zvýhodnění při střídavé péči o dítě
Je na dohodě rodičů, kdo při ročním zdanění příjmů uplatní slevu na dítě. Existuje i varianta, kdy každý z rodičů uplatní zvýhodnění podle toho, kolik měsíců z roku s ním dítě žilo. V tomto případě je vhodná písemná dohoda.
Jak se určuje výše alimentů (výživného na dítě)?
Výši výživného stanovuje soud podle:
příjmů a majetkových poměrů obou rodičů,
rozsahu péče o dítě,
věku a potřeb dítěte (školné, kroužky, zdravotní péče),
dalších vyživovacích povinností (např. další děti).
Soud může přihlédnout i k příjmům nového partnera, pokud s rodičem žije ve společné domácnosti – tato praxe je čím dál běžnější a ovlivňuje výsledek.
Pro základní orientaci na výši výživného může posloužit tabulka Ministerstva spravedlnosti ČR.
Podíl výživného na příjmu povinného rodiče
* Pevná spodní hranice vychází z nezabavitelné částky, která se používá při výpočtu srážek z příjmu povinného v exekuci a oddlužení.
Kdy požádat o změnu výživného?
Podává rodič, který má dítě v péči. Důvody mohou být například:
vyšší věk dítěte a rostoucí náklady,
zlepšení příjmů druhého rodiče,
nové výdaje (např. zdravotní péče, studium apod.).
Soud na základě žádosti přezkoumá situaci rodičů a rozhodne o nové výši alimentů.
Podává rodič, který výživné platí. Důvody:
ztráta zaměstnání,
nemoc nebo invalidita,
nová vyživovací povinnost (např. další dítě),
zhoršení celkové finanční situace.
Soud bude mimo jiné zajímat, zda jste se do nově vzniklé finanční situace nedostali záměrně, abyste platili na výživném méně.
Jak dlouho se platí alimenty?
Výživné se platí do doby, než je dítě schopno se samo živit. To může být:
do 18 let,
do 26 let, pokud dítě prezenčně studuje,
i déle, pokud je dítě zdravotně postižené nebo invalidní.
Naopak vyživovací povinnost zaniká např. sňatkem dítěte, kdy povinnost přechází na jeho manžela/manželku.
Výživné si rodiče nemůžou uměle snižovat nákupem dárků či věnováním kapesného dítěti. Tyto platby navíc může soud reflektovat při stanovení výživného, ale nelze si pomocí nich snižovat měsíční splátky.
Co když druhý rodič neplatí?
- Je možné podat žalobu na dlužné výživné, které bývá efektivnější než trestní oznámení.
- Soud vydá vykonatelné rozhodnutí a pohledávku může vymáhat exekutor.
- Alimenty jsou vymahatelné až 3 roky zpětně, pokud nebyly hrazeny dobrovolně.