Výši budoucího důchodu si můžete jednoduše spočítat sami. Pomůže vám s tím důchodová kalkulačka od ČSSZ.
Velikost penze je individuální záležitost a skládá se ze dvou hlavních složek, kterými jsou:
- Základní výměra: Tato část je pro všechny stejná a jde o 10 % aktuální průměrné mzdy v České republice. V roce 2025 základní výměra činí 4 660 korun.
- Procentní (tzv. zásluhová) výměra: Tato část vychází z celoživotních výdělků, odpracovaných let a počtu dětí. Ve zkratce se dá říct, že čím více jste vydělávali, čím víc odpracovaných let za sebou máte a čím víc jste vychovali dětí, tím větší hodnotu bude procentní výměra mít.
Podrobnosti o tom, jak se počítá důchod a co všechno může ovlivnit jeho výši, si přečtěte v samostatném článku.
Důchodový systém a plánované reformy
Každý stát má svůj důchodový systém a Česká republika není výjimkou. Ten náš byl od roku 2013 rozdělený do tří pilířů. O tři roky později byl však druhý pilíř zrušený, takže dnes využíváme pouze první a třetí pilíř.
Tento pilíř je pro občany ČR povinný. Každý v produktivním věku odvádí státu peníze formou sociálního pojištění na důchod.
Šlo o formu spoření na důchod, kdy se část odvodů ze mzdy převáděla na individuální účet u penzijních fondů bankovních společností. Využívalo ji však jen relativně málo lidí a byla častým terčem kritiky, proto vláda II. pilíř v roce 2016 zrušila.
Na rozdíl od prvního důchodového pilíře je tento zcela dobrovolný. Každý si tedy může na důchod spořit dle vlastního uvážení skrze penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Výhodou je možnost využívání státního příspěvku a případně i příspěvku od zaměstnavatele.
Rozdíly mezi penzijním připojištěním a doplňkovým penzijním spořením
V obou případech jde o způsob spoření, kterým se zajišťujete na stáří. Také charakteristika je velmi podobná – dlouhodobý a relativně bezpečný způsob ukládání a zhodnocování peněz, které stát podporuje pravidelnými příspěvky.
Rozdílný je však způsob zhodnocování a především fakt, že smlouvu k penzijnímu připojištění již nejde od roku 2013 uzavřít. Na tento produkt plynule navázalo právě doplňkové penzijní spoření.
Největší výhody doplňkového penzijního spoření
Kromě samotného odkládání peněz na důchodový věk a s tím spojeného zhodnocování finančních prostředků nabízí doplňkové penzijní spoření především následující výhody:
- Státní příspěvek: Ten získáte, když budete měsíčně spořit alespoň 500 korun. Maximální výše pravidelného státního příspěvku je 340 korun měsíčně, ročně je tedy možné získat celkem 4 080 korun.
- Daňové zvýhodnění: Příspěvky na spoření si lze odečíst od základu daně. Při měsíčních platbách ve výši 5 700 korun ušetříte při základní 15% sazbě daně z příjmu rovných 7 200 korun.
Změny v daňovém přiznání v roce 2025 u penzijního a životního pojištění:
Celkový limit na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří je 48 000 Kč ročně na poplatníka.
Do konce roku 2023 byl limit rozdělen na 24 000 Kč pro penzijní fondy a 24 000 Kč pro životní pojištění, nyní je sjednocen.
K dispozici je také Dlouhodobý investiční produkt (DIP), u kterého můžete získat slevu na dani i příspěvek zaměstnavatele.
Hlavní problém důchodového systému
V naší zemi funguje takzvaný plně průběžný důchodový systém. Ve zkratce to znamená, že pracující lidé financují penze lidem v důchodovém věku.
I přes množství výhod má tento systém zásadní problém, kterým je stárnoucí populace. Průměrný věk dožití roste a s tím roste také počet seniorů. Když se k tomu připočte nižší porodnost, znamená to, že počet ekonomicky aktivních lidí a důchodců se bude dále vyrovnávat.
Dříve jednoho důchodce zabezpečili 4 pracující lidé, dnes to jsou 2 lidé a přibližně v roce 2050 už bude na každého důchodce připadat pouze 1 pracující člověk.
Z toho vyplývá, že za několik desetiletí nebude dostatek pracujících, kteří by dokázali zajistit důstojný důchod svým spoluobčanům.
Výše vyplácených penzí bude podle očekávání klesat, a je tedy na místě se v tomto ohledu nespoléhat pouze na stát, ale postarat se o vlastní budoucnost svépomocí – například pravidelným spořením či investicemi.
Co přinese reforma českého důchodového systému v roce 2025?
V roce 2025 přinese důchodová reforma řadu důležitých změn, které mají zajistit spravedlivější a udržitelnější systém pro všechny generace.
Hlavní změny se dotknou především věku odchodu do důchodu a podpory pečujících osob, ale promítnou se i do pravidel pro náročné profese a růstu nových důchodů.
- Zvyšování důchodového věku: Lidé narození po roce 1965 budou odcházet do důchodu později. Každý rok se věk zvýší o jeden měsíc. U ročníků 1989 a mladších se věk odchodu do penze zastaví na 67 letech.
- Předčasné důchody pro náročné profese: Nárok na předčasný důchod bez krácení získají jen pracovníci ve fyzicky velmi náročných povoláních (tzv. čtvrtá kategorie rizik, např. horníci). Zaměstnavatelé za ně budou odvádět vyšší pojistné (o 5 % více).
- Podpora pečujících osob: Lidé, kteří se starají o nemocné členy rodiny, budou mít při výpočtu důchodu zohledněn průměrný výdělek. To jim zajistí vyšší penzi.
- Zpomalení růstu nových důchodů: Od roku 2026 do roku 2035 se zvýšení nově přiznávaných důchodů každoročně zpomalí o 180 až 200 Kč.
- Výchovné zůstává: Rodiče si zachovají příspěvek 500 Kč za každé vychované dítě. U nových důchodů se navíc porovná, zda je výhodnější příspěvek, nebo zohlednění péče v rámci rodinného základu.
- Pracující senioři si polepší: Pracujícím seniorům nebude zvyšován důchod za odpracované roky, ale sníží se jim sazba sociálního pojištění o 6,5 %. Což jim zvedne čistý příjem.
- Sdílení příjmů mezi partnery: Manželé a registrovaní partneři budou moci sdílet své příjmy, což pomůže vyrovnat rozdíly ve výši jejich důchodů.
- Vyšší minimální důchod: Nejnižší důchody budou nově odpovídat 20 % průměrné mzdy.
- Delší nárok na vdovský důchod: Doba, po kterou lze obnovit nárok na vdovský či vdovecký důchod, se prodlouží ze dvou na pět let.
- Započítání doktorského studia: Úspěšně dokončené doktorské studium se nově započítá do důchodového pojištění.
Valorizace důchodů
Tento pojem označuje povinné každoroční zvyšování důchodů v procentech. Celkové navýšení stanovuje zákon a probíhá automaticky u všech důchodů, které se na území České republiky vyplácí. Valorizace připadá vždy na 1. leden a ovlivňuje ji hlavně míra inflace (růst cen zboží a služeb) a růst reálných mezd.
Jak si o důchod zažádat a co si připravit?
Po splnění základních podmínek odchodu do penze přichází čas na podání žádosti o starobní důchod. I to má ale svá pravidla. K těm základním patří:
- žádost se podává osobně, prostřednictvím zmocněnce nebo online,
- osobní podání probíhá na příslušné pobočce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) podle místa trvalého bydliště,
- podání lze provést nejdříve 4 měsíce před vznikem nároku na důchod.
Žádost o přiznání důchodu můžete bez starostí podat i zpětně. Po schválení žádosti vám přijde první důchod a také vám budou doplacené důchody, na které máte zpětně nárok (maximálně však za posledních 5 let).
- doklad totožnosti (občanský průkaz / cestovní pas / povolení k pobytu),
- doklady o době studia (výuční list / maturitní vysvědčení / diplom…),
- potvrzení školy o délce studia,
- doklady o době vojenské služby (vojenská knížka / potvrzení Správního archivu Armády České republiky),
- doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí / výpisy z matriky narození / doklady o svěření dítěte do péče…),
- doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (doba evidence u úřadu práce / doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby…).
Vaši žádost během 90 dní posoudí ČSSZ, která rozhodne o nároku na důchod a vypočítá jeho výši. O schválení či zamítnutí žádosti vás bude úřad informovat v písemném rozhodnutí.